Setkání

17. 01. 2010 12:44:00
Stál za plotem, ruce převěšené přes vršek vrátek. Překvapilo jí, jak zestárnul za těch deset let, kolik mu ubylo vlasů a přibylo vrásek a nadbytečných kil.

"Co chceš?" zeptala se nepříliš přátelsky. Žádné z jejich dřívějších řídkých setkání se nikdy neneslo v přátelském duchu, ona se k vlídnosti necítila ničím vázana, jednal s ní totiž vždy s jakousi nadřazenou shovívavostí, která jí popouzela.

"Nepozveš mě dál?" usmál se rozpačitě.

Trhla rameny v neurčitém gestu, které mohlo znamenat cokoliv, ale vrátka neotevřela.

"Co chceš?"

Zrudnul, odkašlal si a uhnul očima"

"No...mám malej problém..."začal a evidentně měl problémy najít ta správná slova. "Jsme se trochu pohádali, se Sašou..."

Znovu trhla rameny:

"A co já s tím?"

Jako voda z protržené hráze se z něj najednou začala řítit záplava slov:

"Přišel jsem o místo a Saša mě vyhodila, ať prej táhnu, že už nejsem k ničemu, když neumím vydělat prachy, tohle mi řekne, mě, po tom všem, co jsem pro ní udělal, dluhy jí zaplatil, o všechno jsem se staral, dal jsem jí, na co si ukázala...a víš, víš, co mi řekla??" přejel si rukou podezřele lesknoucí se oči a tišeji dodal: "Že malej není můj, že bych se ani na to dítě nezmohl...." zhluboka se nadechl, v patrné snaze se uklidnit. "Víš...napadlo mě....jestli...jestli bys mě tu nenechala. Bych ti třeba platil nájem..." konec věty se rozplynul v rozpačitém mlčení.

Stála mlčky na opačné straně vrátek, bez pohybu, ale vzpomínky se jí hlavou řítily jako rozjetý expres, kterému selhaly brzdy.

Střih: ten večer před deseti lety, pár dní po Štědrém dnu, kdy jí mezi dvěma sousty bramborové placky s povidly oznámil, že se chce rozvést. Zjistil totiž, po dvaceti pěti letech společného života, že si s ní nerozumí. A ona nic netušila, doteď vzorné manželství, vzorná maminka a tatínek vzorné dcerušky...nechápala...nevěřila tomu, že si s ní opravdu nerozumí, ale ani ve snu by jí nenapadlo, že má jinou.

Střih: ten den, kdy se prořekl a ona se dozvěděla pravdu. Pravdu o Saše, starší kamarádce jejich dcery.

Střih: ten den, kdy jí jejich patnáctiletá dcera řekla, nemůžes se divit, mami, Saša je chudák, pěstuje ty koně, a to víš, mami, koně moc nevydělají, má moc dluhů, musíme jí pomoct. Tenkrát jenom vrtěla hlavou a opakovala, že už jí snad pomohla dost...a pak, když dcera odjela k Saše, kde byli ti milovaní koně a tatínek, shledala po bytě všechny prášky na spaní a zapila je pětihvězdičkovým koňakem.

Střih: dva dni na jipce, dva měsíce v blázinci. To odpoledne, kdy k ní běžela sestřička a s úsměvem oznamovala, ať jde k doktorce, čeká tam na ní návštěva, první návštěva po měsíci. Rozradostněná vírou běžela k pokoji lékařů, je tu, přišel si pro ní, odvede jí z tohohle pekla, vždyť přece nemůže hodit těch pětadvacet let za hlavu...Seděl proti její lékařce. Na její jásavé "ahoj" ani neodpověděl, jenom otevřel kufřík, který od ní dostal k těm posledním vánocům, vyndal složku papírů a obrátil se nikoliv k ní, ale k lékařce: "Mohla byste jí doporučit, aby ty papíry podepsala...jedná se o rychlý rozvod a bude to výhodné pro obě strany." Úsměv jí překvapením a rozčarováním ztuhnul na rtech...a pravděpodobně byla překvapena i doktorka, protože ta odpověděla chladně a po významné pauze: "Bohužel, každý podpis vaší manželky pod úřední dokument je po dobu jejího pobytu v léčebně neplatný." Ani ji, ani doktorku nepřekvapilo, že se po těch slovech zvedl a odešel. Bez pozdravu.

Střih: oni dva v autě, vyzvedl ji tenkrát doma, aby spolu podepsali, pro ni dost nevýhodnou, dohodu o majetkovém vyrovnání. Dodnes slyší jeho slova: "Když nepodepíšeš, seberu ti dceru". Vytřeštila na něj tenkrát oči - vždyť jí přece nechce! "Nechci," usmál se povýšeně. "V děcáku by se pro ní místo určitě našlo". Začala na něj křičet, nadávat mu do hajzlů a sviní, jemu i té jeho o dvacet let mladší Sašence....a vlastně jí ani nepřekvapilo, že uprostřed polí zastavil, křikl, že Saše ona nesahá ani po kotníky, vyhodil jí z auta a odjel. Šlapala tenkrát v dešti osm kilometrů domů...a za ty dvě hodiny s dokonale pročištěnou hlavou zavrhla celých těch společných dvacet pět let, zavrhla toho cizince, který kdysi býval jejím dokonalým manželem.

Střih: po rozvodu pár setkání s jejich společnými známými. Čas, kdy se dozvídala, s kým to vlastně slepě žila, čas, kdy zjistila, že jí ten její vzorný manžel a otec celých dvacet pět let podváděl, že měl milenek nepočítaně, že dokonce tu noc, ve které mu ona rodila jejich dítě, strávil u své nové přítelkyně....Ale už jí to nevadilo. Odstřihla se od minulosti, měla přítele, se kterým si rozuměli, se kterým teď sdílela dobré i zlé, všechny ty drobné radosti i starosti pokročilejšího věku, měla dceru, která se k ní přimkla poté, co jí kdysi tatínek nepustil do své nové domácnosti, protože už jí nepotřeboval...

Zatřepala hlavou, aby zastavila ten šílený film vzpomínek. A dívala se na něj, jak tam stojí, za vrátky, hlavu trochu sklopenou, a čeká na její rozhodnutí. A věděla, že to, co stojí mezi nimi, nejsou jen ta železná, nedavno natřená vrátka.

Autor: Vladka Spidlova | neděle 17.1.2010 12:44 | karma článku: 19.01 | přečteno: 1234x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 26.51 | Přečteno: 468 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 298 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 519 | Diskuse
Počet článků 259 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2881

introvert a pesimista-)

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...